Traband uvařil originální pochoutku

Na české hudební scéně je pohříchu málo takových eruptivních osobností, jakou je Jarda Svoboda. Šéf pražské kapely Traband se vyprofiloval jako autor skladeb, které do našeho poněkud unifikovaného hudebního rybníku vnášejí dravé vlivy zvukově daleko bohatších kultur a textů, jež se neblábolivým jazykem vyjadřují k zásadnějším věcem, než jak někoho dostat do postele.
Přesto se nedávno zdálo, že už to Svoboda se svým energetickým rozptylem začíná přehánět. Jeho autorská účast na dvou albech textaře Michala Horáčka Mohlo by tu být i líp a Tak to chodí se sice nedá považovat za úplně nešťastnou, ale vnímavý hospodsko-rockově-šramlový šansoniér na nich sklouzl k až příliš patetickému a jednoduchému mudrování nad zlořády světa. V souvislosti s Horáčkem přitom tyto apely vyzněly poněkud neupřímně a tak trochu jako parodie. K velkému hráči z Fortuny se zkrátka víc hodí Petr Hapka.
Podobně rozpačité bylo i v pořadí třetí, dva roky staré album Trabandu Road movie. Svoboda na něm vzlykavě zpíval o tom, že Ježíšek letos zase nepřijde, táta zase uteče do hospody a Dušan zase všechno prohraje v automatech. Hudbu těchto opileckých protestsongů přitom okořenil moderně se tvářícími prvky (styl pojmenoval jako dechno), které měly zřejmě u Trabandu podpořit punc worldmusicové kapely, jež v té době sklízela ovace ve Francii.
Až svou čerstvě vydanou deskou Hyjé! se Svoboda s Trabandem konečně vrátil k tomu, čím je tahle partička ojedinělá: bez zbytečných cukrlátek a s odstupem hraje a zpívá chytlavé songy o světě, v němž se do popředí derou malí trpaslíci, lokajové posluhují velkodušným pánům, báječný ženský si berou idioty, a přesto jsou lidé silní, jako je lano, co je k nebi poutá - Svoboda na desce vůbec často sahá po bibli a odkazuje tak na svou minulost lídra kapely mladých křesťanů.
Traband tentokrát do trumpet a tub zadul a do strun kytar hrábl s takovou vervou, jako by to snad mělo být naposled. Hudebně znovu cituje židovský klezmer, balkánskou dechovku nebo námořnické odrhovačky. Na Hyjé! z těchto výpůjček obohacených Svobodovou poetikou hospodských ztrát a nálezů nevznikl nestravitelně těžký guláš, ale originální pochoutka, jejíž konzumaci mohu jen vřele doporučit.
Jan H.Vitvar, Nedělní svět 31.10.2004